Autor
těchto stránek je doslova a dopísmene nestárnoucí živočich. Jako pro každého
yettiho, je pro něho typická dlouhověkost. Narodil se v roce, kdy Evropou otřásala
jedna revoluce za druhou, v roce 1848. Ti zdatnější si mohou vykalkulovat jeho
věk, ale... pokračujme. Od mala si na něm všichni všímali, že stárne velmi pozvolna
na rozdíl od svých vrstevníků a i jeho
chování se vymykalo všem společenským normám. Jelikož nikdo nemohl s určitostí
diagnostikovat jeho osobnost,
byl v roce 1890 umístěn do blázince v Praze, kde se po dlouhá léta procházel
s ostatními svěřenci
po zahradě ústavu. Aniž to kdo věděl, byl pozorován tehdy mladým a neznámým
inženýrem Albertem
Einsteinem z okna jeho pracovny, když pobýval na začátku 20. století asi jeden
rok v Praze. Tehdy
si Einstein jako jediný na Světě uvědomil, že tomuto stvoření ubíhá čas skutečně
jinak, což
ho přimělo k zaměření svého zájmu právě na
fyzikální veličinu času a následně k sepsání pěti "usmo-
lených" stránek o speciální teorii
relativity, které změnily celé fyzikální pojetí Vesmíru. Tak jak se věda ve
20. století drala dopředu, medicína našla způsob, jak alespoň částečně tohoto
živočicha definovat. Zjistilo se totiž, že yetti nestárne, protože v něm nemá
téměř co stárnout. Jinými slovy, že je složen pouze z několika buněk. Nikdo
neví z kolika. V roce 1955, po Einsteinově pohřbu, byl převezen do hlavního
města Nepálu, Kathmandu, do Ústavu pro výzkum a vzdělávání několikabuněčných
jedinců(UVVNJ), kde se úspěšně vyučil "řidičem" jaderné ponorky Kursk, odkud
byl těsně před havárií stažen pro neloajálnost, nemorálnost a nemravnost.
Kdo
by měl zájem publikovat na těchto stránkách, klikni
zde.
profesor
